Zánět může postihnout boltec a zvukovod, potom mluvíme o zánětu zevního ucha (otitis externa); dále bubínek čili střední ucho (otitis media) anebo vnitřní část ucha (otitis interna).
OTITIS EXTERNA: u této lokalizace zánětu si nejprve všimneme častého drbání ouška. Na boltci najdeme zpočátku pouze zarudnutí, na kterém se s postupem času objevují stroupky. Krustičky by měly být jen na boltci, příp. v těsné blízkosti ucha, neboť podobnými změnami se může projevovat svrab (Sarcoptes sp., Psoroptes sp.) nebo infikované plísňové onemocnění. Vlastní mykózy nemusí být zpočátku svědivé a mohou vytvářet na oušku pouze šupinky nebo bělavý povlak. Dalším příznakem zánětu bývá zmnožený ušní maz, který s rozvojem zánětu bývá i více "cítit". Podle původce zánětu má maz rozličné zabarvení a charakteristiku. U bakteriálních bývá hnědavý, u kvasinek žlutý či žlutohnědý a u parazitárních (Otodectes) potom černý, velmi podobný kávové sedlině. U výše zmiňovaných příčin zánětu bývá stav oboustranný. Jestliže nacházíme příznaky pouze na jednom oušku, může se jednat o cizí těleso (osina, kousek sena, semínka, apod.). U jednostranných zánětů by měl morče vidět vždy veterinář, který otoskopickým vyšetřením přítomnost cizího předmětu vyloučí. Méně častou příčinou svědivosti uší bývá i alergická reakce (na složky krmiva - ovoce, či zeleninu; kosmetické přípravky;léky; bodnutí hmyzem, apod.). Boltce jsou zarudlé, teplé na dotek a výrazně svědivé. Teplé a začervenalé ouška mohou být také u méně pigmentovaných jedinců po vystavení slunečnímu záření (vyplatí se morčata pobývající venku ošetřit ochranným krémem).
Péče o uši by měla být stejnou samozřejmostí, jakou je stříhání drápků. Vhodné je vyčistit ouška minimálně před výstavou, což někteří chovatelé podceňují a při přejímce na výstavě nebo posuzování, to moc pěkný obrázek o chovateli nedělá. V péči o uši platí, že méně je někdy více. Určitě se nedoporučuje čistit uši každý den, ale pouze tehdy, jestliže je ouško "špinavé", tzn. je nahromaděno více mazu či šupinek. K čištění používáme speciální čistící kapky (např. Otifree, Nolvasan, Epiotic, atd.), které stačí pouze do zvukovodu nakapat a ony samy maz rozpustí, nadbytek tekutiny můžeme odsát vatičkou. Kromě čistících přípravků lze použít i obyčejné ušní kapky pro psy a kočky, anebo dětské neparfémované olejíčky. Vatičkou smočenou v oleji potom vyčistíme ušní záhyby na boltci. Nikdy nezasouváme vatičku hluboko do zvukovodu.
V případě vzniku zánětu se do zvukovodu aplikují léčebné kapky. protože tyto přípravky obsahují antibiotika, je nutné morče předvést veterináři, který vybere příslušný typ léčiva. Na bakteriální záněty se nejčastěji používá Chronicin, kromě něho lze použít celou škálu přípravků - např. Otibiovin, Surolan, Dexoryl, Panolog, Garasone, Otomax, Aurizon, atd. U parazitárních zánětů lze zkombinovat ušní přípravek - př. Otiprin N, Otospectrine s aplikací ivermectinu (Ivomec, Noromectin) nebo selamectinu (Stronghold). U alergických zánětů je nutné vyhledat možnou příčinu vzniku a odstranit ji. U celkových stavů alergií se může morčátku podat (po konzultaci s veterinářem) Dithiaden, Zyrtec, Zodac, Claritine a lokálně zklidňující protizánětlivé a protisvědivé mléka či krémy (Triamcinolon, Dexametazon, Fenistil, Diprosalic, Calcium panthothenicum, heřmánek, atd. Jestliže máme podezření na plíseň použijeme antimykotika (Imazol, Canesten, Pimafucort, Imaverol, apod.).
OTITIS MEDIA: je obyčejně vyvolána rozšířením infekce z vnějšího zvukovodu nebo poškozením bubínku cizím předmětem. Otitis media může vést k OTITIS INTERNA a vyústit ve ztrátu rovnováhy a v hluchotu. Příznaky zánětu středního a vnitřního ucha mohou být podobné. Obyčejně se jedná o třepání hlavou, tření postiženého ucha o podložku a stáčení hlavy na stranu postiženého ucha. Ucho je obvykle bolestivé, může se objevit i výtok. Protože středním uchem probíhají důležité nervy (n. facialis a sympaticus), může se na stejné straně jako je zánět vyskytnout ochrnutí lícního nervu nebo tzv. Hornerův syndrom (zúžení zorničky, pokles spodního víčka, zapadlý oční bulbus, výhřez třetího víčka). Jestli se souběžně jedná i o otitis interna, sklonění hlavy na postiženou stranu je výraznější. Morče může chodit do kruhu, padat na postiženou stranu nebo trpět celkovou nekoordinovaností pohybů, která může způsobovat potíže při vstávání a chůzi. Můžeme pozorovat i nystagmus (rychlé pohyby očních bulbů). Diagnózu stanoví veterinář na základě klinických příznaků, otoskopického vyšetření, příp. rentgenologického snímku hlavy. Vzhledem k možnosti ztráty sluchu a poškození vestibulárního aparátu je třeba zahájit antibakteriální léčbu (př. enrofloxacin, marbofloxacin, ciprofloxacin; chloramfenikol, atd.). Dále ke snížení zánětlivých změn nervů je vhodné po 5 -7 dní aplikovat glukokortikoidy, společně s thiaminem nebo B-neuronem. Otitis media i interna většinou dobře reagují na celkovou terapii antibiotiky. Došlo-li ale k postižení nervů, nervové nedostatky (nekoordinovanost pohybů, stáčení hlavy, hluchota) mohou přetrvávat celý život.