Stáčení hlavy

Částečné nebo úplné ochrnutí

Křeče, záškuby a třes

Kulhání

Hypovitaminóza C

Lymfocytární choriomeningitida

Stáčení hlavy

Naklonění hlavy může poukazovat na více příčin. Jako první při stáčení musíme vzít v úvahu prostředí, kde morčátko žije. Extrémní stres - účast na výstavě, časté konflikty ve výběhu, apod., to vše může vést k tvorbě mikrosraženin, které mohou ucpávat drobné krevní vlásečnice a tak narušovat zásobení živinami a kyslíkem. Tkáně postupně odumírají a výsledkem je nevratné poškození nervů, mozkové, mozečkové a srdeční tkáně. Dochází tak ke kolapsu, který v horším případě vede k úhynu, v lepším jen ke stočení hlavy na stranu, někdy s doprovodem rychlých pohybů očí (nystagmus) a ataxií (při chůzi padá na stranu). Jestliže stresované morčátko reaguje tímto způsobem, musíme ho přenést na klidné místo, je vhodné doplnit energii ve formě glukopuru nebo injekčně 5% glukózou. Vidět by jej měl i veterinář, který posoudí závažnost stavu. Mimo energii se doporučuje přidávat i B-komplex. Důležitý je především thiamin. V injekční formě je vhodným přípravkem i B-neuron.

Jestliže morčátko nezažívá extrémní podmínky, doporučuje se zkontrolovat ouška. Často bývá přítomen ušní zánět. Zánět zevního zvukovodu můžeme vidět i pouhým okem. Vnitřek zvukovodu bývá začervenalý s větším obsahem mazu a vše je doprovázeno výrazným svěděním. U zánětů středního a vnitřního ucha si spíše všimneme naklonění hlavy na postiženou stranu. Původci bývají často Pasteurely, Chlamýdie nebo Listerie, které současně mohou způsobovat i záněty mozkových blan a mozku. Diagnóza může být stanovena na základě přítomnosti příznaků naklonění hlavy, lze provést i rentgenologické nebo ušní vyšetření pro zjištění celistvosti bubínku. Při prasknutí bubínku můžeme pozorovat i vytékaní hnisu z ucha ven. Léčení spočívá v aplikaci antibiotik (chloramfenikol, enrofloxacin, potencované sulfonamidy,aj.). Navíc do uší aplikujeme po předchozím potvrzení celistvého bubínku ušní kapky (např. chronicin, ciloxan, apod.). Často ovšem dochází k nezvratnému poškození rovnovážného orgánu nebo příslušného nervu a antibiotika stav jen mírně zlepší. Prognóza se dá vyslovit po týdnu léčby. Ve většině případů zůstává hlava na stranu natrvalo.

Další, ale mnohem vzácnější příčinou stáčení hlavy mohou být již zmíněné záněty, degenerace a nádory mozkové, mozečkové tkáně nebo mozkových blan. Velmi vzácné u domácích morčat jsou parazitózy (Toxoplasma gondii, Encephalitozoon cuniculi).

Toxoplasmóza - hostitelem je kočka domácí, která vylučuje po prvním nakažení cysty trusem, který potom může kontaminovat prostředí nebo krmivo a po pozření morčátkem se ve formě cysty opouzdří v mozkové tkáni nebo oku, kde nemusí způsobovat žádné potíže, ale při vyšším počtu nebo nevhodném umístění se objevují pohybové a nervové potíže (ataxie, třes, ochrnutí, stáčení hlavy). Člověk se od morčátka nemůže nakazit, neboť morče cysty nevylučuje .

Encefalitozoonóza - způsobuje spíše chronické onemocnění bez klinických příznaků. Plný rozvoj příznaků umožňuje oslabení imunity (stresové stavy, nemoci, aj.). Vnímavý je především zakrslý králík, pes, laboratorní myši a potkani, méně morče, zlatý křeček, norek, opice, člověk s oslabenou imunitou. Přenáší se močí a trusem. Projevuje se nakloněním hlavy, slabostí pánevních končetin, apatií, zhoršenou kondicí. Léčba není známa, přesto se využívají antibiotika (fumagilin) nebo antiparazitika (albendazol - Aldifal), které redukují množství vylučovaných spór, ale zvíře nevyléčí.

Částečné nebo úplné ochrnutí

Příčinou částečného (parézy) nebo úplného (paralýzy) ochrnutí bývá nejčastěji úraz, který bývá způsoben pádem z výšky, nechtěným šlápnutím nebo pádem na morče, poranění jiným zvířetem apod. Důležité pro léčbu je zjistit, zda nedošlo k přerušení míchy. Jestliže ano, morčátko neovládá končetiny, chybí i citlivost, objevují se otlačeniny, obtížné vyprazdňování. Svěrače jsou povolené, takže v okolí zadečku bývají nalepené výkaly. V případě poškození míchy je doporučena euthanazie.

Kromě úrazu může být mícha postižena výhřezem meziobratlové ploténky nebo nedostatečnou výživou nervové tkáně v důsledku ucpání cévy vmetkem. Příznaky jsou podobné - bolestivost v oblasti hřbetu, slabost až ochrnutí končetin. Dále přichází do úvahy i dietní nedostatky, a sice hypovitaminóza E , při které se objevuje degenerace a nekróza svalstva. Jako určitá prevence se doporučuje podávat čerstvou potravu, obilniny (pozor na obezitu!) nebo dodávat vitamin E uměle. Nesmíme zapomenout i na možné dědičné ataxie (trpasličí vzrůst, nevhodně utvářená pánev, chondrodystrofie, různé deformace, atd.). U samic po porodu může nastoupit poporodní paréza, díky nedostatku vápníku a energie. V případě výskytu ochrnutí nebo slabosti z jakéhokoliv důvodu je doporučeno vždy vyhledat veterinárního lékaře, který stanoví závažnost problému a navrhne řešení stavu.

Křeče, záškuby a třes

Stavy provázené křečemi nebo třesem bývají vždy vážné, proto je nutné dopravit zvířátko k veterináři. Křeče doprovází terminální (konečné) stadium onemocnění, krátce po jejich nástupu morče hyne.

U březích samic ke konci gravidity objevení se třesu, křečí signalizuje nástup toxémie březích samic . Po porodu potom může být příčinou nedostatek hořčíku a vápníku , který vede k tetanickým křečím. U novorozených mláďat bývá příčinou nedostatek energie ( hypoglykémie), nedostatek kyslíku ( hypoxie), podchlazení, nedostatek vápníku nebo vrozené vady (vodnatelnost mozku, aj.). Vzácněji vyvolává křeče nadbytek vitaminu A, nádory mozku, míchy nebo epilepsie. Epileptické záchvaty mohou trvat různou dobu, od několika sekund po desítky minut. Morče se položí ve křečích na bok, může se pokálet a pomočit, často zvýšeně sliní. Po skončení záchvatu se může zvířátko zdát chvíli dezorientované, ale po chvíli bývá v pořádku. Během záchvatu musíme z okolí odstranit ostré předměty, aby se zvíře nezranilo. Po skončení záchvatu můžeme podpořit zotavení podáním glukózy.

Jestliže má morčátko stroupky na kůži, vypadanou srst, zaměříme se spíše na zákožku svrabovou než na postižení nervového systému, i přes "nervové příznaky".

Další možností jsou otravy, např. olovem. Většinou se nejedná o akutní průběh, ale spíše o déletrvající stav doprovázený nejprve apatií, depresí, nechutenstvím a hubnutím, později nervovými příznaky. K otravě dochází díky možné kontaminaci krmiva nebo vody. Protijedem je Ca EDTA, aplikovaná injekčně po 5 dní.

V létě bývá velmi častým problémem přehřátí , jež může být způsobeno pobytem na slunci bez možnosti úkrytu, při nedostatku tekutin nebo v nevětrané teplé místnosti či autě. Postižená morčata zrychleně a povrchně dýchají, mohou ležet na boku, zpočátku překrvené sliznice a ouška (u bezpigmentových) světlají, nastupuje šok a bez pomoci smrt. Přehřátého jedince je nezbytné přenést do stínu a nejprve končetiny a ouška namočit do chladné (ne studené - jinak kolaps) vody, dále obklopíme tělíčko chladivými a vlhkými obklady. Snažíme se do zvířátka dostat vlažné tekutiny (ne studené). Na povzbuzení oběhového systému lze podat trošku černé kávy. Následně převést zvířátko na veterinu, kde je možné aplikovat zavodňující a povzbuzující injekce. I když se morčátko vzpamatuje, stav zůstává vždy vážný několik dní z důvodu možného poškození ledvin během období dehydratace a případného šokového stavu. Právě selhání ledvin bývá nejběžnější příčinou úhynu několik dní po přehřátí. Nejdůležitější, jako vždy, je prevence - nenechávat své morče v teplé, nevětrané místnosti. Omezit letní převážení autem a zajistit dostatek tekutin.

Kulhání

Jestliže naše morčátko nezatěžuje jednu nebo více končetin, na prvním místě zkontrolujeme tlapky. Drápky by neměly být dlouhé ani zakroucené. Jejich nadměrná délka způsobuje potíže při chůzi. Pokud se drápky neopotřebovávají přirozenou cestou, např, na hrubé podlaze, budou přerůstat. Aby se zabránilo deformacím a zánětům, musíme je zkrátit. U zvířátek se světlými drápky, víme přesně, kde můžeme střihnout. Nesmíme zasáhnout růžové lůžko, které je bohatě krveno a při zasažení výrazně krvácí. Jestliže se nám to stane, nemusíme propadat panice, že nám morčátko vykrvácí. Na zastřižený drápek přiložíme na několik okamžiků gázu, kterou můžeme namočit i do studené vody, dále lze využít krystalky hypermanganu, které krvácející cévu zataví, dále gelaspon, traumacel nebo použít kauter.

Naší pozornosti by neměla ujít ani vlastní tlapka , hledáme poranění, cizí tělesa (kousky trávy, semena, osiny, atd.), záněty ( pododermatitida ). Tlapku prohlížíme vždy od prstů vzhůru k pletenci. V případě, že se nám zdá vše v pořádku a zvířátko přesto kulhá, je vhodné navštívit veterináře, neboť se může jednat o zhmožděniny, vykloubeniny nebo zlomeniny.

Dále přichází do úvahy zánět kloubů, svalů, kostí a okostice , kdy zdrojem infekce bývá absces, hnisavé záněty kdekoliv po i v těle. Častými původci zánětů jsou Pasteurely, Stafylokoky, Pseudomonády. Podávají se antibiotika, doporučuje se klid, příp. masáže a prohřívání postižených míst.

Velmi vzácně se může objevit artróza kloubů . Objevuje se u starších zvířat jako důsledek opotřebení kloubních ploch anebo na kloubech po poranění. Další příčinou kulhání může být svalová nekróza anebo hypovitaminóza C .

Hypovitaminóza C (kurděje)

Důležitou součástí stravy morčat je vitamin C (kyselina askorbová). Morčata, opice a lidé si neumí vitamin C vytvářet, protože jim chybí enzym (L-glukonogamalaktonoxidasa). Jsou tedy plně závislí na příjmu z krmiva. Základní denní dávka se pohybuje okolo 15-25mg na dospělé morče. U březích, kojících, rostoucích nebo nemocných potom 30mg/den. Kyselina askorbová je nutná pro formování aminokyselin - hydroxylysinu a hydroxyprolinu, které se podílejí na syntéze kolagenu. Jestliže je přítomen nedostatek vitaminu C, je tvorba kolagenu defektní a objevují se změny na stěnách cév, které snáze praskají a krev se vylévá mimo krevní řečiště. Krváceniny se objevují na dásních, v kloubech, svalech, na sliznicích a serózách. Dále je kolagen součástí závěsného aparátu zubů, narušením tohoto závěsu se zuby kývou a později vypadávají. Dalšími příznaky hypovitaminózy bývá zdrsnělá, nekvalitní srst, nechutenství (stav ještě více prohlubuje, neboť platí úměra - žádná potrava - žádný vitamin C), průjem, bolesti, zhoršuje se hojení ran, objevuje se kulhání (díky otokům a krváceninám v kloubech). Snižuje se odolnost vůči onemocněním. Již po dvoutýdenním vysazení vitaminu C se mohou objevovat první příznaky. V případě, že morče vit.C dostává, ale v menších dávkách potíže nastupují pozvolna. Spíše se projeví jako potíže při reprodukci (nekvalitní spermie, obtížné zabřezávání), slabá mláďata, která mohou mít horší srst, častěji trpí dýchacími potíži, obtížně se pohybují (jakoby hopsají, častěji leží a ulevují si). Díky snížené imunitě se může zároveň objevit plíseň, svrab nebo kokcidióza. Při delším nedostatku dochází k úhynu. Nesprávné využití a vyšší potřeba je též u stresových stavů (časté změny prostředí a teploty, časté vystavování, odebrání mláďat, časté konflikty se spolubydlícími, atd.).

Nedostatek vitaminu C můžeme potvrdit pomocí přítomnosti výše uvedených příznaků, dále dle posouzení stravy:

* jednostranná nebo chudá na vitamin C

ZDROJ	mg ve 100g	ZDROJ	mg ve 100g
Paprika	105	Černý rybíz	183
Petrželová nať	100	Kiwi	160
Kapusta růžičková	89	Jahody	97
Pažitka	47	Citróny	63
Květák	45	Pomeranč	52
Špenát	44	Grapefruit	50
Kedlubna	40	Rybíz červený	47
Zelí červené	39	Maliny	33
Zelí bílé	36	Mandarinky	32
Rajče	23	Ananas	16
Mrkev	6	Jablko	11
Salát	5	Okurka	6

MUDr.Stanislav Hejda, DrSc. a spol. - Kalorie se počítají.

* směsi pro králíky a hlodavce mají malý nebo žádný obsah vitaminu C

* nevhodně skladované krmivo - i ve správně uchovávaném krmivu vydrží vitamin C jen do 3 měsíců. Navíc ve vlhku se ztrácí rychleji a bývají přítomné plísně a jejich toxiny.

* nesprávné podávání - rozpuštěná kyselina askorbová se na světle rychle redukuje a tím ztrácí účinnost. Povaření nebo nádobky z kovu ji téměř zničí, proto je nutné používat sklo a plasty, na krájení nerez nože.

Při nedostatku zahajujeme léčbu vyššími dávkami vit.C, a sice 50 mg/den nejprve injekčně pod kůži, následně ve stejné dávce přes tlamičku každý den. Dávka do pitné vody se pohybuje od 200 do 400 mg/litr vody. Mimo syntetického vitaminu C (Celaskon, C-compositum, VitaminC PG, Supervit S, atd.), je vhodné přidávat zelené krmení, papriku, nať z petržele, kiwi, pažitku, čerstvé citrusy, omezeně kvůli plynatosti zelí a kapustu.

Lymfocytární choriomeningitida

Jedná se o virové onemocnění, které způsobuje zánět mozkových blan a ochrnutí morčat. Častěji je popisováno u myší, potkanů, křečků, vzácně u domácích morčat. Virus se přenáší močí ve formě aerosolu; dále kousnutím hmyzem nebo přes placentu. Je přenosné na člověka, u kterého způsobuje příznaky podobné chřipce a zánětu mozkových blan. Léčba neexistuje, u postižených zvířat se provádí euthanazie právě z důvodu možnosti infekce člověka a chybějící terapie.