*** Reprodukce u samců ***
Anatomie a fyziologie reprodukčního systému u samců
Reprodukční funkce samců zahrnuje tvorbu spermií a jejich dopravu do samičích pohlavních orgánů. Spermie jsou tvořeny v semenotvorných kanálcích varlat a potom transportovány přes síť kanálků varlete do nadvarlete. Zde jsou uloženy a dozrávají. Produkce spermií se po dosažení pohlavní dospělosti stává nepřetržitým procesem. Doprava do samičích pohlavních orgánů je umožněna ztopořením pohlavního údu, penisu, který tak může proniknout do trubicovité pohlavní soustavy samice. Po zasunutí pyje dojde k výronu spermií a sekretů přídatných pohlavních žláz do samčí močové trubice. Skutečný transport semene samčí močovou trubicí pyje do oblasti děložní krčku nebo dělohy je završen ejakulací.
Činnost samčí pohlavní soustavy je řízena hormony a autonomním nervovým systémem. Jedná se o vcelku složitý proces. Zjednodušeně. Pohlavní aktivita závisí na okolní stimulaci (přítomnost říjící se samice, fotoperioda, strava, pohyb, atd.). Při stimulaci dochází v hypofýze k vyplavení gonadotropních hormonů, které se krví dostávají do varlat a dávají podnět tzv. Leydigovým buňkám k produkci testosteronu. Testosteron je samčím hormonem, který zodpovídá za tvorbu spermií v semenotvorných kanálcích, za vznik a udržení libida (pohlavního chtíče), za sekreci přídatných pohlavních žláz a za rozvoj samčích primárních i sekundárních pohlavních znaků. Tzn. podporu samčího chování a tvarů těla (zvýšený růst kostí, větší osvalení - anabolický efekt, silnější kůže, sestup varlat, vývoj penisu a šourku při embryonální diferenciaci pohlaví, neboť absence testosteronu dává základ pro vývoj poštěváčku a pochvy, tedy samičího pohlaví.
VARLATA (Testes) jsou obklopena vazivovým obalem, který se nazývá bělavá blána (tunica albuginea). Z něho vycházejí do nitra parenchymu septa neboli vazivové přepážky, které rozdělují parenchym na menší úseky a zajišťují ochranu a integritu parenchymatózní tkáně. Mimo různá vývojová stadia spermií jsou ve varleti další dva důležité typy buněk, a sice Sertoliho buňky (podpůrné), které poskytují ochranu a výživu vyvíjejícím se spermiím, a Leydigovy buňky (intersticiální), produkující testosteron. Varlata u morčat mají vejčitý tvar, jsou 2 - 3cm dlouhé a 1,5 - 2cm široké. Mají proměnlivou velikost v závislosti na pohlavní aktivitě. Jsou uložena uvnitř břišní dutiny nebo v tříselném kanále, v době říje sestupují do "cavum vaginale" v šourku, které leží po stranách penisu.
NADVARLATA (Epididymis) shromažďují a ukládají do zásoby spermie. Tvoří jej odvodné kanálky z varlete, které vyúsťují do vývodu nadvarlete. Nadvarle začíná na té části varlete, kde do něho vstupují cévy a nervy. Tato část se nazývá hlava nadvarlete. Ta potom pokračuje dál po jedné straně varlete částí, nazývanou tělo nadvarlete a je zakončena ocasem nadvarlete. Do hlavy se dostávají spermie z rete testis. Spermie jsou dopravovány do nadvarlete proudem tekutiny ze semenotvorných kanálků.Zde dozrávají a získávají schopnost pohybu.
CHÁMOVOD (Ductus deferens) je pokračováním vývodného systému ocasu nadvarlete do pánevního úseku močové trubice. Jakmile chámovod opustí nadvarle a směřuje do břišní dutiny je spolu s varletní tepnou, žílou, nervem, lymfatickými cévami a svalem (musculus cremaster internus) obalen útrobním listem poševního obalu (tunica vaginalis propria). Tento celý útvar se nazývá semenný provazec. Útrobní list poševního obalu obklopuje rovněž varlata a nadvarlata. Vzniká vchlípením pobřišnice do šourku. Po průchodu semenného provazce vnitřním a vnějším prstencem tříselného kanálu (což je štěrbina ve šlašitých úchytech dvou plochých břišních svalů do pánve) se od něho oddělí chámovod a vstoupí do pánevní části močové trubice.
ŠOUREK (Scrotum) je kožní vak, ve kterém jsou uložena varlata. Pod kůží šourku je vrstva hladké svaloviny (tunica dartos), která za chladných podmínek kontrahuje a přidrží varlata blíže k břišní stěně.
PYJ (Penis) je samčí kopulační orgán. Je v něm uložena močová trubice, kterou prochází moč a semeno. Penis je složen z kořene, těla a zakončen žaludem (glans penis) s drobnými zrohovatělými výrůstky a dvěmi výraznými keratinózními trny patrnými při erekci. Topořivé těleso je vyztuženo 1cm dlouhou kostí - os penis. Penis je v klidovém stavu skryt v prepuciu. Ostium urethrae (vyústění močové trubice) je lokalizováno na konci penisu.
PŘEDKOŽKA (Preputium) je vchlípená kožní duplikatura, která obklopuje a chrání volnou část penisu. Do dutiny předkožkového vaku ústí párová předkožková žláza (glandula preputialis), která produkuje silně zapáchající mazový sekret. Tento sekret je součástí smegmatu. U samců morčat je zformován sinus urogenitalis.
PŘÍDATNÉ POHLAVNÍ ŽLÁZY (Glandulae genitales accessorium) produkují sekrety, které jsou vyprazdňovány do pánevní části močové trubice v blízkosti uložení těchto žláz.
Glandulae vesiculares (měchýřkovité žlázy) tvoří na každé straně protáhlý, želatinózní, průsvitný, válcovitý útvar. Leží nad močovým měchýřem a může imitovat děložní rohy samice. Ústí do močové trubice společně s chámovodem.
Glandula coagulationis je vějířovitá, okrově žlutá, naléhá na krček močového měchýře.
Prostata (Předstojná žláza) je lokalizovaná rovněž u močového měchýře. Sekret prostaty je řídká opaleskující až průhledná tekutina s charakteristickým zápachem. Zvyšuje odolnost spermií.
Glandulae bulbourethrales (Bulbouretrální žlázy) leží po stranách pánevní části močové trubice ještě v pánvi. Sekretem je vazká tekutina, mírně zakalená. Je vypuzována před vlastní spermatickou frakcí. Neutralizuje prostředí v samčí močové trubici i v pochvě. Zvyšuje pohyb a odolnost spermií.
Při ejakulaci se sekrety přídatných pohlavních žláz (označují se jako semenná plazma) smísí se spermatem a tekutinou nadvarlete a vytváří semeno. Semenná plazma vytváří v samičích pohlavních cestách vhodné prostředí pro přežití spermií. Je bohatá na fruktózu, elektrolyty, vitamin C atd. V semenné plazmě je přítomno několik prostaglandinů. Má se za to, že pomáhají oplozování dvěma způsoby (1) Prostaglandiny reagují s hlenem sliznice krčku a upravují jej pro průchod spermií. (2) Některé z přítomných prostaglandinů způsobují kontrakce hladké svaloviny a existuje názor, že je tím v děloze a vejcovodech napomáháno transportu spermií směrem k vaječníkům. Většina spermií v ejakulátu nikdy nedosáhne vejcovodu. Ve skutečnosti pouze několik desítek spermií z miliónů se přiblíží k vajíčku a pouze jedna se nakonec účastní oplození.
U samců morčat se objevuje pohlavní aktivita od 1. měsíce věku (ejakulace často okolo 2.měsíce). Existují ovšem případy nakrytí vlastní matky mladým samcem ve věku 1 měsíce. Přesto je vhodné počkat na vyzrálost samce a používat ho v chovu po dosažení chovatelské dospělosti po 3. měsíci věku.
Poruchy a nemoci reprodukčního systému u samců
Poruchy pohlavní aktivity a plodnosti
Diagnostika a terapeutické řešení problematiky neplodnosti samců jsou zřejmě nejtěžší oblastí z celého komplexu reprodukce. Pokud je neplodnost vyvolána nepřítomností zralých spermií, pak tento stav ve většině případů zůstává neměnný. Důležité je srovnání předchozí plodnosti zvířete se současností. Získá se komplexní reprodukční anamnéza, doplněná o zjištění možných vlivů prostředí, předchozích onemocnění, aplikovaných léčiv, podávaných krmných aditivech, využívání samce v plemenitbě a eventuálně poranění. V obecné rovině může každá medikamentózní terapie vyústit v neplodnost. Pokud je to možné je třeba zjistit, zda se podobné problémy vyskytují i u příbuzných zvířat. V závěru je nutné i celkové posouzení plodnosti samice. Nezbytné je též vyšetření spojené s posouzením tvaru, velikosti varlat, nadvarlat, schopnost vysunutí penisu, kontrola předkožky. Veterinář může provést i aspiraci nebo biopsii buněk z varlete. A ze získaného vzorku provést mikroskopické, mikrobiologické vyšetření, dále posoudit kvalitu spermií.
(1) VROZENÁ PORUCHA
Předpokládá se u samců, po kterých nikdy nebylo potomstvo, přestože opakovaně kryli různé samice. Mezi hlavní příčiny vrozené neplodnosti patří nedostatečná činnost hypofýzy nebo štítné žlázy, vývojové vady, anomálie penisu, předkožky, kosti pyjové, nedostatečné nebo žádné vyvinutí semenotvorného epitelu, nedostatečné vyvinutí semenného provazce, chromozomální aberace, funkční defekty spermií, retrográdní ejakulace (spermie se dostávají do močového měchýře).
(2) ZÍSKANÁ PORUCHA
Nejčastěji se vyskytující stavy neplodnosti samců. Ve většině případů, zvláště na začátku poškození pohlavního systému, nebývá libido (zájem o samici) změněné. Normální libido u neplodných samců bývá často zachováno, neboť samci trpící narušenou funkcí varlat, nadvarlat nebo přídatných pohlavních žláz mají zachovanou funkci Leydigových buněk (produkci testosteronu) jež zodpovídá za libido. K redukci testosteronu může dojít v důsledku destrukce Leydigových buněk ve varleti nebo poruchou produkce a uplatnění hormonů hypofýzy a varlat. To se stává např. při již výše zmiňované porušené funkci štítné žlázy, nadledvinek, nebo u nádorů varlat, při urémii, poškození jater, stresu, infekci, horečce, obezitě, obstrukci vývodných cest, zánětů varlat, podávání léčiv (metyltestosteron, estrogeny, betametazon, prednisolon, tamoxifen, gossypol, ketokonazol), retrográdní ejakulaci, idiopatické varletní degeneraci, nadměrném sexuálním využívání, různých psychických poruchách.
SNÍŽENÁ KVALITA EJAKULÁTU
Oligospermie je stav, kdy je ve vyšetřovaném ejakulátu snížené celkové množství spermií. Morfologie spermií může být normální nebo se mohou objevit ve větší míře patologické změny spermií. Mezi potenciální příčiny oligospermie patří celkové onemocnění zvířat, nevyhovující faktory zevního prostředí, některé léky, zánět varlat, obstrukce semenného provazce, retrográdní ejakulace, porušená funkce gonád. V závislosti na případném rozšiřování patologického procesu po pohlavním traktu samce může tento stav přejít až v azoospermii(absenci zralých spermií). Současně může být změněna i semenná plazma. Nejběžnější vrozenou příčinou je hermafroditismus (je založeno samčí i samičí pohlaví). Získané poruchy pohlavních orgánů zahrnují degeneraci varletní tkáně, zánět varlat a nadvarlat, infekce, trauma, nádory, obstrukce vývodných cest. Teratospermie představuje zvýšení počtu abnormálních spermií v ejakulátu, které může vést až k úplné sterilitě. Astenospermie je charakterizována sníženou motilitou spermií. Podmínkou životaschopnosti a oplozeníschopnosti je nezbytný progresivní pohyb vpřed. Jakýkoli jiný druh pohybu je patologický. Obecně lze uvést, že porucha motility u více než 50% spermií v ejakulátu může být potvrzujícím nálezem u neplodných samců. Abnormální semenná tekutina se vyskytuje při kontaminaci močí, krví a při zánětech. Kontaminace močí zapříčiňuje žluté zbarvení. Příležitostná kontaminace nemusí ovlivňovat plodnost samce, ale perzistující moč působí toxicky na spermie. Červené nebo hnědavé zabarvení poté způsobuje přítomná krev (záněty přídatných pohlavních žláz, poruchy srážlivosti krve, poškození nebo onemocnění močové trubice, aj.). Při zánětu zjišťujeme zelené zbarvení.
LÉČBA NEPLODNOSTI
Specifická terapie záleží především na vyvolávající příčině. Je důležité si uvědomit, že minimálně 55 - 70 dní trvá vývoj spermií, takže nemůžeme očekávat výsledky léčby dříve než za tři měsíce po odstranění příčiny. Nutný je sexuální klid samce s vyloučením stresových faktorů (vyšší teplota prostředí, časté transporty, obezita, aj.). Vhodné jsou dotace minerálií a vitaminů (hlavně A, E, C). Pokud za 3 - 6 měsíců nedojde ke změně stavu, pak samce zařadíme trvale mezi neplodné.
OBĚ POHLAVÍ
Samec i samička musí být v odpovídající kondici (ne obézní!!! - obtížné zabřezávání i porod). Je vhodné si krytí naplánovat na dobu, kdy mají morčata přístup k zelenému krmení (březen - září).
Každá samička by měla mít čas se zotavit z předchozího odchovu mláďat (nejméně měsíc). Také by neměli být v chovu využíváni jedinci nad tři roky.
Každý den je možné přidat vitamin E (třeba z naklíčeného obilí). Jeho nedostatek se u samců projevuje degenerací semenotvorných kanálků, tím pádem je velmi snížena, někdy i zastavena tvorba spermií.
Morčata by měla mít přístup ke kvalitnímu senu. Teplota prostředí by měla být stabilní, okolo 18 - 22°C a vlhkosti 45 -65%. Vysoké teploty často vedou k neplodnosti. Důležitý je také dostatek denního světla, 10 - 12 hodin. Samozřejmý je také klid a vyvarování se stresu.
Idiopatická testikulární degenerace je ztráta funkce semenotvorných kanálků s různým poškozením Leydigových buněk.
Retrográdní ejakulace označuje stav, kdy se během ejakulace dostávají spermie do močového měchýře. Výskyt je zjišťován i u normálně plodných a zdravých samců.
Patologické stavy pohlavních orgánů
(1) VROZENÉ
Perzistující uzdička je vazivové spojení sliznice pyje se sliznicí předkožky, které v různém rozsahu fixuje pyj ze spodní strany ke stěně předkožky. Na stav může upozornit mokvání a zánět kůže na podbřišku a zadních končetinách. Dalšími příznaky jsou nemožnost vysunout penis při erekci, bolestivost a časté olizování pyje. Řešením je přetětí uzdičky bez anestezie.
Hypospadie představuje abnormální lokalizaci vyústění močové trubice na spodní straně pyje v různé vzdálenosti od žaludu.
Segmentální aplazie Wolffových vývodů. Jde o nevyvinutí části vývodných cest, přičemž jejich závěr znemožňuje průchod spermiím ze semenotvorných kanálků do močové trubice. Tato anomálie je dědičně podmíněná.
Hypoplazie varlat je charakterizována nedostatečným vývojem semenotvorného epitelu, který vyvolává nedostatečnou plodnost až sterilitu. Vzniká ještě při vnitroděložním vývoji. Vada je podmíněna geneticky.
(2) ZÍSKANÉ
Získané anomálie se vyskytují častěji než vrozené. Vznikají ponejvíce po poranění a a zánětech. Poranění je navíc častou příčinou zánětů. Může dojít k odření, zhmoždění, hematomu, obnaženým ranám nebo zlomení kosti pyje. Klinicky se projevují výtoky z předkožky, zduřením a bolestivostí penisu.
Fimóza je zúžení otvoru předkožky. Může být i vrozená. Při značném zúžení dochází k nedostatečnému odtoku moči, která se hromadí v předkožkovém vaku, irituje sliznici, roztahuje předkožkový vak a vytváří predispozici pro záněty a infekci. U fimózy nelze při krytí vybavit pyj z předkožkového vaku.
Parafimóza představuje nemožnost ochabnutí erektovaného pyje po pohlavním vzrušení a jeho retrakci zpět do předkožkového vaku. Příčinou mohou být dlouhé chlupy v blízkosti prepuciálního otvoru (u dlouhosrstých morčat), které se v průběhu kopulace vchlípí do otvoru předkožky nebo nadměrné přilnutí okraje prepuciálního otvoru k penisu a jeho vtlačení do předkožkového vaku při ústupu erekce. Jako další příčiny se mohou uplatnit nižší stupeň fimózy, deformovaná kost pyjová, poranění, nádory pyje, cizí tělesa na penisu. Uskřinutí zduřeného pyje brání zpětnému odtoku krve, proto je důležité, co nejrychleji zaškrcení uvolnit a pyj poté ochladit ve studeném hypertonickém roztoku (např. glukózy). Dále ošetřit poškozenou sliznici (odstranit nekrotickou tkáň, použít dezinfekční roztoky - slabý hypermangan, Betadine, aj., antibiotické masti a lubrikanty, které napomůžou návratu pyje do předkožkového vaku). Jako prevence se doporučuje zkrátit chlupy v okolí vyústění penisu.
Záněty nejčastěji postihují sliznici pyje a předkožky (tzv. balanopostitida), méně často stěnu šourku a tkáň varlat (orchitida). Běžně je sliznice předkožky a penisu osazena mikrooranismy (př. Escherichia coli, Streptokoky, Stafylokoky, Pseudomonas, Proteus, Mycoplasma), které jsou v určité rovnováze. Narušení této rovnováhy změnou prostředí (cizí těleso, poranění) může vyústit v zánět. Při zánětu se abnormálně pomnožují pouze určité bakterie a mikroflóra tak mění své spektrum. Slabý zánět probíhá často bez příznaků, pouze časté olizování předkožky a penisu může upozornit na abnormální stav. Při silnějším zánětu dochází ke zduření sliznice a výrazné bolestivosti společně s hlenohnisavým výtokem. Na narušení celkového zdravotního stavu zvířete při pokročilém zánětu ukazuje malátnost, nechutenství, případně horečka. Z patologických agens, které způsobují záněty jsou velmi časté chlamýdie. Řešením je u zánětů předkožky opakovaná aplikace slabých dezinfekčních roztoků (hypermangan, chlorhexidin, jodpovidon) nebo dezinfekční či antibiotické masti do předkožkového vaku nejméně 10 - 14 dní. Při celkovém postižení nebo zánětech varlat aplikujeme celkově antibiotika. Plodnost se obnovuje za 2 - 3 měsíce, ovšem při poškození semenotvorného epitelu varlete může nastat sterilita. Důležité je nekrýt samcem, jež trpí těmito záněty, neboť snadno infikuje samici a naruší tím její plodnost.