Prostějov

Přímo v den svátku práce, tedy 1. května se uskutečnila premiérová první výstava morčat v Prostějově. Pořadatelkami byly Zuzana Weinlichová (Chs Z Přediny) a Jiřina Kučerová (Chs Od Ječmínka). I když to pro nás byla docela dálka, neodolali jsme a vyjeli. Výstava byla umístěna v areálu ČSCH, ve skleněném pavilonu. Obrovskou výhodou bylo venkovní zastřešené posezení. Přeci jen celý den postávat není pro žádného vystavovatele žádnou lahůdkou, tak to určitě kde kdo ocenil. My tedy ano :-) Na hodně výstavách židle chybí.
I přes ranní déšť a zataženou oblohu se nakonec parádně vyjasnilo. To určitě pomohlo slušné návštěvnosti i lepší náladě. Bohužel se udělalo až tak pěkně, že skleněný pavilon se začal měnit ve skleník, ve kterém teploty nebezpečně stoupaly vzhůru. Na morčatech to bylo hodně znát, většina ležela doslova rozpláclých nebo s hlavou v misce s vodou. Hodně jich také začalo slintat, což se u posouzení promíjelo. Byla to velká škoda, ale určitě to není žádná chyba pořadatelky, hold když se počasí rozmyslí, nic s tím nehne. Přejímka probíhala v poklidu, žádné velké fronty, takže spokojenost :-) Bylo zde kolem 200 morčátek, z toho skoro 30 mazlíků. Posuzování se ujal Petr Tejml, Andra Kroftová a u standardu C Anna Havlínová.
Standard C mě ale velmi zklamal, což není vina posuzovatelky(naopak se jim věnovala se 100% nasazením) ale standardu. Už když jsem si ho pročítala, že má mít morče mazlík stejnou stavbu těla jako morčata šlechtěná, zdálo se mi to divné. Bohužel je to tak i ve skutečnosti, že se morče posuzuje téměř jako to standardní, až na to, že se tolerují vady. V takovém standardu tak nemají šanci typičtí mazlíci ze zverimexu, ale normální šlechtěná i dlouhosrstá morčata s rodokmenem, které se zkrátka jinde vystavit nedají (třeba pro nedostatek druhé barvy atp). Samozřejmě že pak takové morčátko má mnohem lepší stavbu těla co se standardu týče. Je to škoda, vystrnadí se tím zverimexoví mazlíci od dětí, a už teď je na více výstavách vidět, že v kategorii mazlíků málokdy vidíme opravdu takové to typické různobarevné, různovírkaté morče s odstátýma ušima. A jelikož už i kategorie mazlíků bývá slušně oceněná, je to pro vystavovatele dobrá motivace vzít nějaké to "míň povedené". Pro naši výstavu tak nejspíš budeme dávat pro mazlíky i ceny pořadatele za sympatii.
Posuzování standardních morčat bylo velmi přísné. Body se pohybovaly od 91-94 maximálně. A těch diskvalifikací. Nad některými jsme kroutili nevěřícně hlavou, třeba za špatnou korunku, nebo řídší srst na zádi u našeho vyhlídnutého favorita (foto). Pak tu byla ještě morčátka s 96-98 body, ta vítězná. Byl mezi nimi opravdu velký bodový hop. Bodování probíhalo u jednoho stolu. Jelikož i posuzovatelé vystavovali, bylo to takové zvláštní.. I když máme tři věkové kategorie, většinou se moc netolerují například odrostky u mladých nebo ještě nenarostlé licousy. Stejně tak u saténů se netoleruje užší stavba těla atp.
Ocenění bylo více než pěkné. Spousta krásných sponzorských darů a originální dřevěné medaile. Nechyběly ani pohárky, kokardy a plaketky. Ke každému místu byl navíc moc pěkný diplom.
Výstava probíhala podle podmínek a skončila v daném čase, což je základ spokojeného vystavovatele :-) Jelikož jsme to měli domů přes dvě hodiny cesty, uvítali jsme to moc. Suma sumárum, moc pěkná výstava, příjemné prostředí, takže doufejme, že se můžem těšit příští rok.

My jsme se na výstavu vydali s Guccim, Methisou a Babetkou. Na výstavu jsme dorazili kolem půl osmé a morčáky uložili do klecí. Na uvítanou jsme dostali balení slámové podestýlky a sena. Potěšila nás i erární přepravka s jablky, salátem a biostanem. Moc dobrý nápad. Porozhlédli jsme se po výstavě a měli obrovskou radost, když jsme zde potkali Dragona Bellis, našeho odchovance. Krásný sameček, strašně podobný našemu Guccimu :-) O to větší jsme měli radost když dostal 93,5 bodů (viz. výše, toto hodnocení už bylo více než slušné) a stal se tak
3. nejlepším dlouhosrstým coronetem. Paráda :-) Malým překvapením bylo strhnutí za tmavší krytí barvy na hlavě. Což u dlouhých krémáků je barva na hlavě přirozeně vždy tmavší.. Teda aspoň jsme ještě se stejně světlou hlavou neviděli. Gucci dostal 92 bodů, u korunky mu bylo vytknuto snad vše co se dalo (velký střed, špatné umístění středu, uzavřená koruna, přerostlá) Přitom jsme si zrovna všichni mysleli, že má korunku docela pěknou :) (foto). Tentokrát byly koruny hodnoceny u všech přísně. A proto se vyplatilo, mít na tohle snazší plemeno, třeba šeltii. Methisa dostala 93,5 bodů a zdaleka nebyla ve svém plemeni poslední což bylo naprosto dostačující :-) Přeci jen už je to tříletá slečna. A nakonec Babetka, které v sekci mazlíků dostala 97,5 bodů. Což je pěkné hodnocení, jediné co mě mrzelo bylo strhnutí za užší stavbu těla. Babetka zkrátka užší bude, není šlechtěná a morčátka ze zverimexu taková často bývají. Naopak je to praktičtější do přírody, však divoká morčata jsou úzká skoro placatá :-)
Na výstavě jsme potkali např. i Benjiho a Barunku pod Skalkou, kteří jsou na nás též vzdáleně příbuzní. Nebo i Attilu, která ve svém rodokmenu také skrývá jméno Bellis. To nás potěšilo taky moc.Ale i bráchu Chiary Chazzyho, který získal 94 bodů.
Už k odpoledni jsme Gucciho, Methisu a Babetu vzali do přepravek ven. Vevnitř hřáli jako kamínka a bylo vidět, že by trochu klimatizace uvítali. Venku bylo už příjemně. Kolem půl šesté jsme vyrazili zpět domů směr Pardubice.