1. Brněnská podzimní výstava

Na výstavu do Brna jsme se chystali v neděli 21.10.2012. Už v sobotu u nás bylo šílené počasí, celý den hustá mlha a mrholilo. V neděli ráno to nevypadalo jinak, ale nakonec jsme se rozhodli, že to nevzdáme a vyjedeme. Myslím, že tak v první třetině cesty to vypadalo, že to vzdáme a otočíme to zpět domů. Viditelnost byla hodně kritická, doslova jsme luštili, kudy silnice vede. Docela jsme si oddychli, když jsme dorazili na místo. Výstava se konala v parku Lužánky, který už známe z první výstavy, která se zde konala. Nyní však výstava probíhala pod novými organizátorkami, a to Karolínou Kramolišovou a Noemi Lisou. Na místo jsme přijeli akorát na začátek přejímky, tedy na půl osmou. Pořadatelky chvíli ještě bojovali s organizací přejímky, ale nakonec jsme prošli a dali morčátka do klecí. Bohužel ale neprošla všechna morčátka. Probíhala zde opravdu velmi pečlivá kontrola všenek pod lampičkou. Vezli jsme Celtiku od Jany Z Valhally, která ale bohužel všenky měla. Naneštěstí pak při přejímce objevili všenky i na jednom místečku v srsti i Chardovi. Ale nedalo se nic dělat, s těmahle potvůrkama je to prostě věčný boj. Do klecí jsme tedy umístili naše tři dalmatiny, a to Zitu, Wyetta a Yonchu a černošku Jill. Výstava byla kombinovaná s formou tischau - ve vlastních boxících nebo přepravkách byli vystaveni mazlíci a naháči. Vzhledem k tomu, že na morčátka často nebývá dost dobře vidět této formě moc nefandíme. Hodnocení se ujaly dvě posuzovatelky, Denisa Vítková a Andrea Kroftová. Vzhledem k výsledkům ostatních morčátek jsme nedopadli vůbec zle. Jediné, co mě trošku zklamalo bylo to, že Jill utekla o půl bodík poslední kartička čekatele. Jiný posuzovatel, jiný názor, nedá se nic dělat. Stejně tak Yoncha získala 94,5 bodů, dále Wyett 95,5 bodů a Zita 95 bodů. Bodování bylo přísné, a tak tyto výsledky nejsou vůbec špatné, naopak, myslím si že můžeme být spokojení . K tomu byla Jill úspěšně zaregistrována. Co mě osobně udělalo obrovskou radost byl náš odchovanec Vick Bellis, na kterého jsme narazili v kategorii výstavy mazlíků. Je vidět, jak se má skvěle a má maximální péči. Vypadá krásně, jeho bílá lysinka je nezapomenutelná Dozvěděla jsem se, že má také spoustu krásných dětí i vnoučat. Paráda. Na výstavě nechyběl stánek s pelíšky, s chovatelskými potřebami, s nabídkou předmětů z klubu morčat a tombola. Co však nejednoho chovatele mohlo zklamat bylo ocenění vítězů. Žádná kategorie nebyla rozdělena podle věkových kategorií. Pro každé plemeno byly uděleny tři sloučené ceny podle obsazení. Vzhledem k tomu, že výstava čítala přes 200 morčat, určitě by stálo za to kategorie rozdělit (např. 40 skinny mělo pouze tři místa, stejně tak 38 hladkých, atd.). Stejně tak tři nejlepší krátkosrstá a dlouhosrstá morčata nebyla rozdělena na adult, junior, baby. Však právě proto tyhle kategorie byly standardem vytvořeny, aby nemusela malá baby morčátka soupeřit s adulty. To bych asi viděla jako největší nedostatek, jinak výstava probíhala v příjemné náladě. Vyhlášení začalo také včas, v plánovaných pět hodin. Výhry byly hlavně v podobě spousty balíčků sena Možná trochu škoda, že pohárky byly stejné jako na výstavě v Hradci. Pak jsme se sbalili a vyrazili směr domů. Cesta zpátky byla snad ještě více adrenalinová, na silnici jsme potkali dvě srnky a chvílemi nám opravdu trnulo. Ale uf uf, dojeli jsme v pořádku, a to je hlavní.

↑ Vick Bellis