Bubuška

Bubuška je tříbarevné hladkosrsté morčátko, které už je necelých 6 let (píšu v létě 04). Je to moje druhé morčátko kterému jsme pořídili domů kamarády. Ze začátku svou novou kámošku Faťulu nechtěla moc přijmout, ale asi po 2 týdnech už si spolu báječně rozuměli. Je to super morčátko, které jsem ledacos naučila. Umí např. chodit po dvou při panáčkování, když si ji chovám, lízáním mě oznámí že potřebuje na záchod, když běhá po zemi dělá potřebu jen do připraveného košíku. Je prostě bezva. Její nej papáníčko považuje slupku od okurky.

Asi před čtyřma rokama si mě domů pořídili. Byla jsem tam v akvárku nejmenší, a taky nejhezčí. Za chvilku mě paní prodavačka začala honit po akvárku a chytila mě do krabice. Když mojí noví majitelé zaplatili, vyšli jsme ven. Bylo docela teplo. Oni ještě potřebovali na nákup, takže tam se mnou čekala Martina. Pak jsme pomale šli domů, kde se mi to moooc líbilo. Už tam pro mě byla nachystaná přepravka na takovým stolku, kde jsem se zanedlouho ocitla. Začali mě vymýšlet jméno. Pak posoudili, jelikož jejich první morčátko mělo hnědou hlavu s lysinkou, nemohli si zvyknout, že já mám hlavu černou jak černoušek Bubu. A jméno bylo na světě. Bubuška. Na tohle jméno slyším a mooc se mi líbí. Zprvu jsem se bála, ale zanedlouho jsem si pomale zvykla. Docela jsem páníčky vystrašila, když mě jednou našli místo v přepravce na stolku, v košíku s dekou pod stolkem :-).To víte v dece jsem si opravdu libovala. Pak už jsem dostala velkou boudičku, ve které jsem se zanedlouho zabydlela. V létě na mě čeká balkon, na kterým je přece jenom v létě líp. Ale v zimě jsem radši doma v teplíčku. 22. září 2003 jsem koukala, když se páníčkové vraceli z výstavy morčat s dvěma novejma morčatama, kteří vypadali věru legračně. Holčička měla kraťoučkou kudrnatou srst a kluk měl zase srst dlouhou. Ještě ten den, jsem si je mohla pořádně očmuchat. Zprvu jsem na holčičku ( která se jmenuje Faťulda) docela vyjížděla, ale pak jsem zjistila, že je s ní docela sranda. Už zanedlouho jsem svůj prostornej bejvák sdílela s Faťou. Bohužel mám však někdy náladu a neshodnu se s ní. Poslední dobou musíme být odděleně. Venku běháme jak o život a potom odpočíváme jak po Maratonu :-)

Ve středu 22. 12. 2006 jsme museli nechat Bubušku uspat :-((. Bylo to opravdu moc těžké, Bubuška s námi strávila téměř 8 a půl let, které opravdu stály za to. Užili jsme si s ní spoustu zábavy. Opravdu nejučenlivější morčátko. Moc nám chybí. Zašli jsme k veterináři, jelikož se Bubuš nadmula tak, že jí bříško znemožňovalo pohyb. Bohužel se jednalo o vážný problém. Nejspíš odcházeli orgány. Po poslechnutí byla zjištěna voda na plicích (u starších zvířat). Konkrétní důvod zhoršení zdravotního stavu by byl určen po mnoha vyšetřeních, které by však, na radu veterinářky, byly zbytečné. Možná by se našel důvod, ale řešení už by nebylo možné. Nakonec jsme se rozhodli pro uspání, jelikož stav by se už jen horšil a zbytečně by se prodlužovalo trápení (už teď jí nejspíš nebylo nejlépe). Bubuška jako vždy bojovala, do úplného konce byla komunikativní, jako by tušila ... Je nám to moc líto a zároveň jsme rádi, že s námi mohla být 8 a půl let. Bubuško, byla jsi jedinečná, nikdy nezapomeneme!